Voda je zdroj života. Někteří už odmala slýchají, že vodou na naší planetě je nutné hodně šetřit. Vlivem globálního oteplování se zásoby vody při vydatném zalévání rostlin či napouštění gigantických bazénů tenčí. Využívat vodu bychom se měli naučit i z jiných zdrojů. Příkladem může být i sběr dešťové vody.
Patříte mezi vášnivé milovníky letních zahrádek?
Pak byste měli vědět, že dešťová zálivka prospěje vašim
rostlinám víc než tvrdá voda z kohoutku. Během vydatných srážek sbírejte
tzv. dešťovku do nádob. Vyplatí se vám i ekonomicky, navíc nebude plná
soli, různých chemikálií, ani přídavných minerálů. Vlhko ze stonků je potřeba
dostat zpravidla až ke kořenům. Mrholení rostlinám moc nepomůže, potřebují v
létě pořádnou zálivku. Vydatný déšť na to mnohdy nestačí. Co s tím?
Voda z kohoutku má vysoké pH
Záležet bude vždy i na hladině pH. Kyselost půdy se pohybuje
často v rozmezí mezi 5,5 až 6,5. Voda z pračky, či sprchy, nebo dokonce i z
umyvadla má až o polovinu vyšší hladinu pH. Její hodnota se blíží často k číslu
11. Pro vaše rostliny bude třeba uchovat přátelské látky. Aneb lepší
voda ze střechy než voda plná mýdla. Šedivá voda z odtokových kohoutů není pro
rostliny vhodná. Daleko lépe snesou rostliny pyl, ptačí trus anebo spadané
listí, které během chvíle vítr na vaši zahradu rozfoukal. Pomocí filtru
lze vodu ještě lépe upravit. Zbudou-li v ní částečky živin i zdravých bakterií
pro půdu, bude se rostlinám dařit o to lépe. Dešťovou vodou můžete zalévat
prakticky denně. Jakmile ji necháte chvíli odstát, je rostlinám plně k
dispozici.
Rostliny potřebují dusík
Dešťová voda je jejich vzácným zdrojem. Čím více s ní budete
vaše rostliny zalévat, tím více se dusičnany do půdy vstřebají. Dešťová voda
zastoupí do jisté míry kompost, organická hnojiva či hnůj. Voda z nebe je
zkrátka zdrojem měkké vody. Ta nikomu z kohoutku doma neteče. Roli dusíku
zastoupí dešťová voda vždy nejlépe. V případě absence této vzácné organické
látky je dešťová voda jediným řešením.
Stopy organických hmot
Organické prvky pomáhají rostlinám růst. Mnohdy může pomoc i
sebemenší maličkost. Pěstujte vodu v sudech. Jakmile se spustí déšť je třeba
kapky rosy pochytat. Čím více se do sudu vejde, tím lépe. Zavodnit celou
zahradu nebývá jednoduchý úkol ani pro zkušeného zahrádkáře.
Jak poznat, že mají rostliny málo dusíku?
Listy starších rostlin začnou na okrajích listů vždy rychle
žloutnout a opadat. Rostlina díky úplné absenci dusíku začne zpomaleně růst.
Upadat začne přirozeně i produkce vzácného chlorofylu. Listy brzy
zhnědnou, a nakonec i sami odumřou. Naopak při přehnané dávce dusíku může
rostlina růst zrychleně, ochabnout může především i její buněčná stěna v
důsledku nepoměru živin, které každá rostlina potřebuje. Dojít může postupně i
k různých rostlinným chorobám. Vyloučena není ani tzv. fuzarióza, která
zapříčiňuje přijmout živiny ve správném poměru.
Zdroje informací: https://atami.com/cs/blog/pestovani/nedostatek-dusiku-priznaky-priciny
Náhledové foto:
Pixabay
Autor: Lenka Straková
Komentáře
Okomentovat