Hostitelem tohoto méně známého japonského komára není nikdo jiný než člověk. Máme se ho právem obávat? Nejčastěji se pohybuje v blízkosti lidských obydlí. Narazit na něj můžete prakticky kdekoliv. Aktivní je na rozdíl od našich komárů hlavně přes den, nejvíce však ráno a večer.
Komár japonský preferuje sání ze savců
V Tuzemsku však dle některých vědců není prozatím důvod k
vypuknutí paniky. Známý je v Evropě od roku 2000, nyní se nově zkoumá, jaké
nemoci může tento komár ještě šířit. Nejčastěji se jedná o horečku dengue či
západonilskou horečku. V České republice byl tento druh spatřen poprvé v
roce 2021. Od té doby se poměrně rychle množí. Nejčastěji se rozmnožuje na
místech pod truhlíky některých květin, či na místech, kde se drží dešťová voda.
Vyloučené místo k rozmnožování není ale ani ve váze na květiny.
Chikungunya
Výše jmenovaný komár dokáže šířit i nemoc zvanou
Chikungunya. Typickými příznaky jsou bolesti kloubů a horečka. Bohatě postačí,
když vás infikovaný komár kousne, virové onemocnění se v mžiku může na
člověka přenést. Ostatní komáři se nejčastěji nakazí od lidí, kteří tuto
nemoc mají. Tato nemoc se nevyskytuje u nás, nýbrž v rovníkové části kolem
Afriky a jihovýchodní Asie. Nemoc Chikungunya byla zaznamenána také V USA,
Austrálii a výjimkou není ani Itálie. Bolest kloubů může u této nemoci přejít
až ve velmi závažný stav, kdy může dojít až ke zhoršení chůze. Invalidita není
u této nemoci zcela vyloučena.
Bezprostřední riziko nehrozí
Největším rizikem jsou lidé, kteří velmi rádi hojně cestují.
Pokud by takový lidé s sebou infikovaného komára dovezli, hrozila by nákaza pro
více lidí najednou. Populace zdejších invazivních druhů komárů se stále šíří. A
nejedná se jen o komára japonského, nýbrž i korejského a tygřího. Tu a tam
se v západní či jižní Evropě objeví. Prosazovat svou přítomnost začal i u
sousedů v Rakousku a na Slovensku. K invazivním druhům máme blíže díky
poměrně krátké vzdálenosti. Nezbývá tedy nic jiného než komáry nadále sledovat
a monitorovat.
Do výzkumu se pro změnu může zapojit i široká veřejnost.
Postačí komára vyfotit a dále je i s odborníky sdílet. Odchycené exempláře
rádi převezmou i vědci ze Státního zdravotního ústavu. Ty nejčastěji s
přesností odhalí, o jaký druh se jedná. Pomoc jim můžete hlavně tím, když kromě
odchytu či fotografie upřesníte místo i pomocí GPS. S těmito informacemi chtějí
vědci do budoucna pracovat poměrně často.
Teplo k výskytu přispívá
Invazivním komárům se daří v teplých krajích čím dál tím
více. Každoročně komáři napadnou až 700 milionů lidí, z toho jeden milion lidí
na následky nemoci zemře. Klimatické změny do budoucna se mají spíše zhoršovat,
z cizích zemí se navíc vrací i lidé, kteří nemocí, tedy horečkou dengue
onemocní. V řádu jich jsou desítky, loni jich bylo 119. Jedná se o statisticky
nejhorší číslo za posledních deset let.
Zdroje informací: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/domaci/invazni-komar-japonsky-se-trvale-usadil-v-cesku-364191
https://www.ockovacicentrum.cz/cz/chikungunya
Náhledové foto: Pixabay


Komentáře
Okomentovat